Jak a kde přežívají zimu zvířata?

Zvířata, která žijí v severněji položených oblastech než je náš mírný podnebný pás, se museli přizpůsobit podmínkám, které tam panují. Jejich těla jsou jinak tvarovaná, mají hustší srst a mnoho z nich ulehá k zimnímu spánku. Někteří savci jsou schopni nejen přežít v ledové vodě, ale dokonce se jim v takových podmínkách dobře daří!
tuleň v přírodě
Jak se odlišují těla zvířat žijící na severu?
Severněji žijící zvířata mají kratší nohy, čenich, uši i ocas než druhy žijící v teplejších krajích. Proč tomu tak je? Účelem této adaptace je omezení tepelných ztrát, které vznikají na větších plochách těla. Pokud byste mezi sebou porovnávali například vlka evropského a vlka arktického, zjistili byste, že vlk arktický má kratší nohy i čenich. Podobné je to u zajíců či lišek. Odlišují se také ve zbarvení srsti, u polárních druhů převažují odstíny světle šedé až bílé, aby zvířata lépe splývala s okolní krajinou.
Zajímavé ovšem je, že toto pravidlo neplatí pro celkovou velikost zvířat. Dokonce v tomto případě platí pravý opak. Zvířata stejného druhu se směrem k pólům zvětšují! Opět to souvisí s celkovou plochou těla. Čím je zvíře menší, tím má relativně větší plochu těla a tudíž i větší tepelné ztráty. Skvěle si toto pravidlo můžete dokázat na medvědech. Nejmenší medvěd malajský, který žije v tropických oblastech, váží jen okolo 60 kg. Evropští medvědi jsou již větší a váží kolem 300 kilogramů. Největší medvědy byste však našli na severu. Medvěd lední i medvěd kodiak dosahují váhy až 800 kg!
lední medvědi
Pohodlný život savců v ledové vodě!
Ve velmi chladných mořích v okolí obou pólů se vyskytuje celá řada savců, která se dokázala těmto drsným podmínkám skvěle přizpůsobit. Trvale zde žijí někteří zástupci kytovců a pak také ploutvonožci, mezi něž patří tuleni, lachtani a mroži. V ledové vodě, ve které by člověk vydržel přežít sotva pár minut, oni dokážou přežít díky silné vrstvě tuku. Ta může být u některých druhů až 30 centimetrů silná. Je to natolik dokonalá ochrana, že by při větší námaze u těchto ploutvonožců mohlo dokonce dojít k přehřátí! Jsou proto vybaveni cévami, které vedou až do podkoží a pomáhají tak jejich tělo ochlazovat.
Spát a spát a spát!
Některá zvířata přečkají nehostinné podmínky radši ve spánku neboli hibernaci. U pravého zimního spánku dokáže živočich utlumit své životní funkce, sníží se tělesná teplota i tepová frekvence. Mezi ně řadíme například netopýry, ježky, sysli. Nepravý zimní spánek mají například medvědi, kteří sice ulehnou k spánku, ale teplota jim klesne jen o pár stupňů a během zimy se mohou kdykoliv snadno probudit. Občas toho využijí k příjmu potravy či tekutin.

Jak a kde přežívají zimu zvířata?
Ohodnoťte příspěvek