Čtení přeci nebolí

Čtení je umění. Pár století nazpět nebylo vůbec běžné, aby lidé považovali čtení za něco běžného. Číst a psát zvládla jen malá skupina vyvolených, která byla za svou dovednost náležitě oceňována a privilegována. Dnes je tato činnost již naštěstí zcela běžná.

Slyšeli jste ale číst dnešní děti? Není výjimkou, že při hodině literatury na druhém stupni uslyšíte slabikování a neustálé přeříkávání se z úst náctiletých. Mnozí žáci nemají ani ponětí o významech poměrně základních slov, text nechápou a nedokáží s ním pracovat. Právě neschopnost zcela pochopit myšlenku textu je velkým problémem nejen v hodinách českého jazyka, ale také v dalších předmětech, neboť žáci musí text používat i v takových vyučovacích hodinách, kde se od nich očekává zvládnutí matematických operací.

 Člověk si tak trochu připadá nepatřičně a tápe po tom, co je špatně. Jeho pocity se umocní, zvlášť když navštíví druhou třídu. Zde čtou děti plynule, čtení je baví a hodina čtení vypadá úplně jinak.

Skoro to vypadá, že vtipné rčení o tom, že čím víc se učíme, tím víc zapomínáme, má své opodstatnění. Situace mezi mladými je opravdu tragická.  Ze všech stran se ozývá, že dnešní děti vůbec nečtou. Chyba je tedy objevena, ale opravdu je kámen úrazu jen v dětech? Nemůžeme za stávající situaci především my dospělí? Kdo jiný by měl přivést děti ke knize než rodiče! Děti se odmala učí nápodobou, takže pokud během celého svého dětství nevidí ve svém okruhu rodiny nikoho s knihou, těžko získají ke čtení kladný vztah. Je sice pravda, že mnohé mohou ještě zajistit učitelé, ale to už je mnohdy pozdě. Pokud se přeci jen nějaká nitka zájmu o čtení u dětí ve škole uchytí, je bohužel často doma zcela zlikvidována totálním nezájmem a nulovou podporou.

Blýská se na lepší časy

Právě díky této situaci se vyrojily programy, které se snaží hravou formou přivést děti zpět ke knihám. Určitě mnozí zaznamenali kampaň „Celé Česko čte dětem“ či velmi dobře zpracované stránky projektu „Čtení pomáhá“. Nezbývá než doufat, že se celá situace zlepší, protože i v době velké vzdělanosti můžeme být čtenářsky negramotní.